LÁSKA JE TO, CO VÁS KONEČNĚ ZMĚNÍ A DÁ VÁM VŠECHNO, CO CHCETE.
Celý pocit ze života se mi za poslední rok úplně změnil. Nepotřebuju toho moc kontrolovat. Jenom sleduju, jak se všechno odehrává. Včetně toho, co dělám.
Dřív jsem žil čistě ve vyčerpávající sebekontrole. Měl bys tam jít, neměl bys tam jít? Měl bys jí to říct, neměl bys jí to říct... Tvař se takhle...
Teď už se jen nezaujatě pozoruju. Půjdu té holce naproti nebo ne? Jenom sleduju co chce mé srdce a to už automaticky dělám.
Sleduju co dělám, nestavím se lásce do cesty, jako to dřív dělala má falešná identita, která se snažila něčím být, něco kontrolovat.
I teď jen pozoruju svoje myšlenky, cítím lásku v hrudi a nechávám prsty dopadat na klávesnici.
Že bych díky lásce dělal všechno správně? Ani omylem... Ale jsem lehounký, nemusím se do ničeho nutit, v interakcích to neskřípe, je mi hej a všem kolem mě je líp. Všechno se najednou daří bez velkého úsilí.
Tohle chci pro vás.
Není silnější nástroj vnitřní změny, než je láska.
Jenže když se s každým z komunity bavím o vnitřní změně, každý mi říká jak medituje, zkouší afirmace a nevidí efekt!
Afirmace, to není žádná velká vnitřní změna. To je malá záplata na díru, kterou v sobě máte.
Vnitřní změna nastává, když následujete svoje srdce.
To je celé tajemství.
A ano u někoho následovat jeho srdce může znamenat, že přestane míjet krásné holky na ulici a začne je oslovovat. Dokonce to může dělat celé dny a může ho to měnit. Dokud jej k tomu vede srdce.
Většinu lidí srdce povede přestat vnímat život jako soutěž. Povede je k lásce k ostatním a k sobě samým. Povede je říkat, co mají na srdci, přestat odkládat činnosti, kterým se chtějí věnovat. Povede je ke krásným činům a k pravému poslání.
Včera jsem se na chvíli zamyslel nad tím, jestli to není škoda, že nechci nic velkého pro sebe...
Sotva jsem začal přemýšlet, co bych chtěl pro sebe, pocítil jsem, jak ve mně láska zmizela. Byl jsem zase tak prázdný, jako dřív pořád. Chyběl mi v těle ten hřejivý, naplňující, nádherný pocit lásky, na který jsem si za poslední rok tak zvykl.
A tak jsem se jednoduše vrátil k tomu, že budu sloužit ostatním a rozpouštět se díky tomu v koupeli lásky.
V ten moment rok zpět, kdy jsem pustil snahu získat něco pro sebe a rozhodl jsem se odevzdat se službě, jsem se znovu narodil