ČÍM VÍCE PŮSOBÍŠ NA OKOLÍ, TÍM MÉNĚ PŮSOBÍ OKOLÍ NA TEBE

Toto zlaté moto jsem se naučil před pěti lety a byla to jedna z nejužitečnějších věcí, které jsem kdy mohl slyšet.

Když někdo přijde na jednání, pevně vám stiskne ruku, podívá se vám upřeně do očí a hned se vás začne rázně ptát, nebo vám něco vykládat, může vás to trochu vykolejit a už jedete podle jeho not.

Když v novém kolektivu začnete být tím, kdo zahajuje konverzace, protíná trapné ticho a chopí se iniciativy ve skupině, okamžitě získáte respekt a možná roli vůdce.

Asi všichni známe situaci, kdy nás zastaví výřečný soused, který nám neodbytně začne vykládat svou nejčerstvější historku a pro jeho entusiasmus je nelehké jej odbýt, ačkoli spěcháme.

Jeho působení oslabí naši schopnost působit zpátky.

Proti tomu nejhlasitějšímu kolegovy, nebo spolužákovi je nejtěžší vystoupit.

Ten, kdo byl celu dobu tichý a najednou se projeví bez 100% sebejistoty, dostane přes prsty, nebo bude ignorován.

Když vás někdo začne obviňovat, aniž byste na to byli připraveni, automaticky se začnete obhajovat, místo logické lepší obrany - kterou je protiútok.

Ale nemusí to být jenom hlasitost, slovní útok, nebo pohyb, kterým působíte. Můžete působit svým postojem, svým pronikavým pohledem.

Pokud máte silnou přítomnost, zabere vaše charisma prostor, aniž byste cokoli dělali.

Pak můžete přijít do nového kolektivu a nemusíte být iniciativní, ale vaše působení se o vše postará.

Ovšem dokud nemáte silnou přítomnost a relaxaci, protože jste si ještě neprošli dostatečně fází masivní iniciativy...

Buďte iniciativní.

Čím více budete iniciativní v sociálních interakcích, tím spíš nebudete cítit sociální tlak.

Začněte jednoduchým cvičením:

Ať už jste na malém nebo velkém městě, zdravte všechny lidi, kteří kolem vás procházejí.

A zahajujte konverzace, kamkoliv přijdete.

A nezapomeňte, že nemusíte být pořád jako na jehlách. Ale občasná výrazná iniciativa, vám umožní se uvolnit a působit na okolí, aniž byste se snažili.