Každá sociální interakce má svůj středobod děje

Nedávno jsem byl se studentem oslovovat v centru Prahy a on se sám vydal za ženou čekající s kufrem na náměstí. 

Začal konverzaci:

"Ahoj, ty jsi nějaká cestovatelka?"

Žena vysvětlila, že ne, a on začal dávat další otázky. 

Její řeč těla a mimika vyzařovala, že se s ním nechce bavit a čeká, až odejde.

Dívala se bokem a měla rozpačitý úsměv.

Nakonec se ho začla ptát, co dělá a jestli nemusí jít. 

Tehdy už žák z oslovení vycouval a vrátil se za mnou.

Zhodnotili jsme tu interakci. Ptal jsem se ho, proč tam šel.

Prostě se s ní chtěl pobavit, říkal. Cvičně.

Co mohl udělat lépe?

Stačilo krátce ženě vysvětlit pointu jeho oslovení.

"Ahoj, zrovna mám chvilku a ty vypadáš, že na někoho čekáš a jsi mi sympatická, tak jsem tě přišel pozdravit a třeba ti zkrátit chvíli. Cestuješ?"

Ani tak by to nemuselo vyjít, pokud by řečí těla vyzařoval, že se do toho nutí, ale...

Bez toho uvedení to vypadalo, že od ní zjištuje informace a má kdo ví co za lubem.

Připoměl jsem mu, co všechny učím:

Klíčem k hladké sociální interakci je vnímat, co je pro lidi v ní předmětem děje. 

Všichni, kteří jsou v konverzaci duchem přítomní jsou si vědomi tohoto středobodu.

V jeho oslovení visela ve vzduchu otázka o co mu jde a on byl moc ve své hlavě, aby si toho všiml.

Ukážem si ten koncept předmětu děje na dalším příkladu: 

Jde po ulici rozjařená skupinka holek a právě se všechny smějí vyprávění jedné z nich.

Když je chcete oslovit, musíte brát v potaz, že ta skupinka už má dost dobré téma.

Nemůžete tam přijít s ničím nudnějším a méně důležitým.

Můžete udělat dvě věci: 

1) Přidat něco na vrh tohoto aktuálního tématu, například přihodit nějaký vtip, který dává smysl.

2) Přijít s něčím ještě lepším, co přesměruje pozornost všech k vám - to může být třeba:

s upřímným zájmem oslovit tu dívku ve skupince, která se vám líbí, a dát jí kompliment a následně se představit skupince a pokud vás budou brát jako kvalitního nápadníka, začlení vás, nebo vám a vaší dívce dají prostor.

No a co když jdete za samotnou ženou?

Použijete bod 2.

Musíte nějaký ten předmět děje, jakousi hodnotu, nebo pointu, chtete-li, vytvořit!

Buď přijdete se záměrem prostě pobavit sami sebe i ji (ale opravdu to tak musíte cítit) a tam stačí nějaký vtip, který vám samotným připadá vtipný v tu chvíli.

Nebo přijdete s tím, že vás ta žena přitahuje a chcete ji poznat s částnečně sexuálním záměrem:

Oslovíte dominantně klidně třeba jenom "Ahoj" a to, jak se na ni díváte jí dá jasně najevo co chcete. 

Pak zjistíte její situaci a s empatií podle toho pokračujete a jednoduše se seznamujete, aniž byste konverzaci vedli příliš logicky.

Držíte téma hlavně u její osoby:

Když vám holka řekne, že dělá atletiku a vy začnete o tom, že už dlouho nebyla olympiáda, právě jste odbočili od původního seznamování a tedy pointy.

Radši se dále zajímejte o to, jakou disciplínu dělá, nebo si rovnou tipněte.

Držte oči na ní a konverzaci na ní, nebo vás obou.